19. týden - od 10.5. do 14.5. nebudeme z důvodu osobního volna vařit ~ těšíme se na vás opět od 17. 5.
děkujeme za pochopení

Sabji[sabdží]

  • je hlavní částí každého menu
  • v překladu znamená zelenina
  • u nás nejčastěji označuje tepelně upravenou a pokaždé specificky kořeněnou zeleninovou směs
  • zelenina se různě upravuje, smaží, peče, restuje a vaří. Zvláště zajímavé je restování na určitém čónsu, kde získá osobitý nádech kombinace ghí a osmahlého koření. Je to velká alchymie a jedinečnost našeho vaření
  • bývá obohaceno různými druhy omáček - jogurtem, smetanou, kokosovým mlékem, rajčaty, tamarindem a často také panýrem (čerstvým sýrem) nebo i nějakým druhem luštěnin či ořechy

Dhal[dál]

  • v překladu znamená luštěnina (sušená a půlená)
  • zároveň označuje uvařenou luštěninovou polévku
  • nejčastěji používáme luštěninu mungo (malé zelené fazolky), která je velmi dobře stravitelná
  • přidává se vhodné koření (podporující trávení), nebo jiné bylinky, kokos, tamarind, jogurt apod.
  • dhal by měl být pro svoji výživovou hodnotu součástí každého vegetariánského menu

Rýže

  • vždy jsme preferovali vařit kvalitní jasmínovou rýži, zkoušeli jsme různé druhy a nejvíce se nám osvědčila jasmínová rýže Lotus Thai Jasmine (píšeme proto, že se nás často někdo ptá :) )
  • restujeme ji vždy nejdříve na másle a pak vaříme ve vodě s himalájskou solí
  • někdy vaříme také v čerstvé syrovátce

Pohanka

  • druh přílohy oblíbené zvlášť proto, že neobsahuje lepek a je lehce stravitelná, pouze se zalévá vroucí vodou

Tarhoňa

  • druh těstoviny v podobě malých kuliček
  • na Slovensku dobře známá, u nás méně častá příloha
  • vaříme ve vodě s máslem a kořením

Čapáta

  • tradiční indická celozrnná obilná placka, opékaná na ohni, potřená máslem
  • zvláštností je, že se při opékání nafoukne jako balón – tehdy se pozná, že je hotová :)

Kofta

  • „zeleninový karbanátek“ z nastrouhané zeleniny (mrkev, zelí, červená řepa..), mouky, vloček a koření
  • pro každý druh zeleniny se kombinuje určité koření, nejpřekvapivější je pak chuť řepových koft – kdo nezkusí neuvěří, že jí řepu :)
  • smažené na ghí

Pakora

  • plátky či růžičky zeleniny, obalené v kořeněném těstíčku
  • škoda, že v zabalené krabičce po převozu změknou, nejlepší jsou totiž čerstvé a křupavé
  • smažené na ghí

Panýr

  • čerstvý domácí sýr vyrábíme sami z čerstvého mléka od lokálního dodavatele (mléko od volně se pasoucích krav, s bio certifikací)
  • přidáváme do sabjí buď čerstvý nebo smažený

Kačora

  • kapsa z křehkého těsta plněná zeleninovou kořeněnou směsí
  • smažené na ghí

Kičrí

  • kombinace luštěniny, rýže a zeleniny v určitém poměru, která je vhodná i pro krále. Ideální s trochou jogurtu a s horkou čapátí

Čipsy

  • druh pečiva osmaženého na ghí
  • kombinujeme mák, sezam, slunečnici a další ingredience, někdy i jemně kořeněné..

Čatný

  • pikantní a sladké hustě svařené ovoce, nebo i jen kořeněná rajčata či kokos
  • výborné na podporu trávení, ideální je dát si malé množství pálivého a sladkého čatný při jídle – někdy se opravdu povede a může být zachováno podobně jako džem :)
  • má být tak pálivé, že už nelze jíst a tak sladké, že jej nelze přestat jíst..

Halva

  • oblíbená sladkost z pražené krupice, másla, karamelu a ovoce
  • nejlepší bývá malinová nebo mangová, snad už také vyzkoušíme to kiwi..

Vaříme podle tradičních zásad védské kultury, ke kterým například patří, že se jídlo během vaření nikdy předem neochutnává. Po uvaření se nabídne Kršnovi a teprve poté se jídlo stává prasádam a může se jíst. Prasádam anebo Kršna prasádam je sanskrtský výraz z tisíce let starých védských spisů a doslova znamená milost Kršny. Je to proto, že jedení takového jídla povznáší vědomí a očišťuje mysl. Někdy se prasádam nazývá karma free food, neboť je zbavené karmy, která vznikla při přípravě jídla. Toto je také dobrá zpráva pro některé vegany, neboť např. odebráním mléka od krávy nevznikají karmické reakce v podobě zneužívání zvířat, naopak i kráva má z toho prospěch. Recept přitom nemusí pocházet nutně z Indie, pokud suroviny, ze kterých se vaří, a způsob přípravy vyhovují daným zásadám. Pro zajímavost uvádíme suroviny, které se v tradiční védské kuchyni nikdy nepoužívají: maso, ryby, vejce, česnek, cibule, houby, alkohol, káva, černý čaj, kakao. V Bhagavadgítě je naopak uvedeno, že potravinami v kvalitě dobra jsou ovoce, zelenina, mléko, obilí, luštěniny, ořechy, cukr, med atd.. Na tomto základě vybíráme potraviny i pro vaření v naší kuchyni.

Nejenom suroviny, ale celý přístup k vaření je založen na principech čistoty a správného vědomí, které, jak víme, se přenáší i na toho, kdo dané jídlo jí (nedoporučuje se jíst jídlo, které vařil někdo se špatnou a zlou náladou)

Zároveň nám záleží i na kvalitě používaných surovin:

Cukr - vše, co je potřeba, sladíme pouze třtinovým cukrem

Sůl - solíme himalájskou solí

Rýže - vaříme jasmínovou (Lotus Thai Jasmine), jednu z nejkvalitnějších na českém trhu

Ghí - mezi nejzásadnější změny patří, že po několika letech vaření jsme z kuchyně vyloučili i klasické oleje a v současné době vaříme (a také smažíme) výhradně jenom na GHÍ.

Začali jsme se tak držet ayurvédské zásady, že oleje patří na tělo a ghí do těla. Vyjímkou jsou některé oleje, např. kokosový, který používáme na pečení nebo hořčičný, např. do salátů. Věříme, že i přes zhruba desetinásobný cenový rozdíl oproti obyčejným olejům, je ghí natolik jedinečné a chuťově bezkonkurenční, že se to jednoduše vyplatí :-) chceme to nejlepší pro Kršnu i pro Vás.

Doufáme, že vzbudíme Vaši zvědavost a ochutnáte :)
My jsme si na to zvykli a nemůžeme už jíst nic jiného.
Dobrou chuť!